Antisemitismus
Antisemitismus je nepřátelství vůči Židům jako představitelům židovského náboženství, etnické skupině nebo rase. Nepřátelství vůči židům, jako náboženské skupině, je často nazýváno antijudaismus. Přestože samotné slovo antisemitismus odkazuje ke všem semitským národům, je tento termín používán většinově pro označení nepřátelství vůči Židům. Může mít různé formy, od osobní nenávisti až k institucionalizované násilné perzekuci. Krajním příkladem antisemitismu je otevřeně nepřátelská nacistická ideologie, která vedla ke genocidě evropských Židů..
Projevy antisemitismu ze strany oficiálních míst provázely české židy průběžně po celou dobu jejich spolužití s křesťanskou většinou. Období relativního klidu střídala období pogromů, vyhánění, perzekuce. Židé velice často sloužili jako rukojmí vrchnosti a byli nuceni za svá práva nejen stále bojovat, ale především draze platit. Boskovičtí Židé nebyli nikdy vystaveni přímo pogromu, ale jistě také pociťovali projevy nepřátelství a dehonestace. Řada zachovalých architektonických prvků dokládá v Boskovicích vznik a fungování tzv. kondominia, kdy se několik rodin se muselo dělit o jeden dům. Silné restrikce zavedla Marie Terezie a ani „osvícený“ Josef II situaci českých Židů příliš nevylepšil, i když za jeho vlády došlo k některým citelným úlevám.
Velmi silně zasáhl boskovickou židovskou komunitu holokaust za druhé světové války a je možné říci, že vedl prakticky k jejímu zničení. Tzv. norimberské zákony navazovaly na různá protižidovská nařízení z předchozích století, ovšem systematičnost a míra násilnosti této genocidy překonalo vše, co židovský národ dosud poznal. Vyvražděno bylo 6 milionů Židů. O masivnosti násilí svědčí i to, že do Boskovic se po válce navrátilo pouze několik jedinců židovského původu.
Už od samého počátku se Židé na první pohled odlišovali. Do Evropy si s sebou přinesli jiný styl oblékání. Už před dvanáctým stoletím nosili Židé typický žlutý nebo bílý špičatý klobouk judenhut, který se později stal povinným.
Vyobrazení z Codexu Manesse.
Poté se na šaty začaly našívat znaky. Většinou to byla kola (rouelle) - žlutá, červená, nebo červeno-bílá. Také červená hvězda (v Portugalsku) nebo bílá látka vystřižená do tvaru Desatera přikázání (v Anglii) a někde i červené srdce. Ženy musely mít na závoji dva modré proužky a později byl jejich šlojíř zase žlutý. Nakonec roku 1555 nařídila papežská bulla Židovkám povinné žluté čepce...
Vyobrazení pocházející z anglického středověkého rukopisu.
Patrně nejznámější označení, které Židé museli v minulosti nosit.
Josef II. se svou manželkou na miniatuře
Podle tolerančních zákonů Josefa II. bylo víc tolerováno i židovské náboženství. Po roce 1783 se Židé mohli věnovat většině běžných povolání, studovat na univerzitách, v některých oblastech dokonce vlastnit půdu. Bylo zrušeno potupné označování žlutým kolečkem, někde mohli být oslovováni „pane“ místo „žide“. Nadále však nesměli vstupovat do státních služeb. Bylo zrušeno tzv. „židovské mýto“. Zakázány byly i, z našeho pohledu nelidské, „křty z nouze“, kdy bylo židovské dítě odebráno rodičům na základě křtu, který byl proveden proti jejich vůli.
Na druhou stranu byla zrušena rabínská soudní pravomoc, hebrejština a jidiš už pro Židy neplatily jako úřední řeč a každý Žid musel přijmout německé jméno.
Plnoprávní občané se z Židů stali díky zakotvení práv v ústavě z roku 1867.
Černobílá fotografie z nástupu odsunovaných občanů židovského původu do transportu na nádraží v Boskovicích. 13.3.1942.
Další fotografie z transportu.
Tváře transportovaných
Erich Brüll, 1 den před transportem. Přežil.
Tváře transportovaných
Herta Färberová (nar. 9. 1. 1920 v Boskovicích, Plačkova 84), fotografie pořízena pravděpodobně na doklady v Boskovicích ve fotoateliéru Čermák 1938. Herta byla odvlečena v rámci transportu.
Tváře transportovaných.
Salomon Lamm (nar. 17. 6. 1906 Brno, po narození žil v Boskovicích, pak v Brně, Bratislavská 21), byl odvlečen v transportu K-344 a zahynul v koncentračním táboře. Fotografie byla pořízena pro osobní doklady.
V kontextu zmařených životů zcela konkrétních je o to smutnější fakt, že mnozí lidé holokaust či jeho rozsah dodnes popírají. S tím také souvisí některé konspirační teorie, např. o snaze Židů ovládnout svět. Základem těchto myšlenek se stal neslavně známý literární podvrh s názvem Protokoly sionských mudrců.
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 1
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 2
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 3
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 4
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 5
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 6
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 7
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 8
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 9
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 10
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 11
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 12.
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 13
Paměti boskovického rodáka židovského původu Kurta Ticho (Thomase), žijícího v USA. 14 stran strojopisu A4 (volné pokračování vzpomínek na holokaust). - str. 14
Boskovický transport ve formě komiksu
