Dřevo, kost, roh a paroh
Dřevo
V pravěku je použití dřeva doloženo zejména nepřímo, jako otisky konstrukcí nebo zbytky uhlíků. Ve středověku a novověku jsou již dřevěné nálezy častější (pocházejí zejména ze studní a odpadních jímek).
Jako běžně dostupný a vhodný materiál bylo dřevo používáno jako topivo, na stavební konstrukce, lodě (tzv. monoxyly) a na výrobu celodřevěného nářadí (palice, motyka, rycí hůl, rádlo, klíny, hřeby) a předmětů denní potřeby (nádobí, lžíce, naběračky, hřebeny, jehly). Na sídlištích se kromě staveb dřevo využívalo na proutěné pletené ploty, běžně byly vyráběny koše nebo třeba rybářské vrše.
K dokonalému opracování dřeva sloužila hlavně sekera, k vyrovnání ploch se používaly pořízy.
Kost, paroh, roh
Kost, roh a paroh se od pravěku používaly pro svoje specifické vlastnosti. K opracování kosti a parohu sloužily různé pilky, dlátka, nože, kružidla a další. Před započetím prací s kostí a parohem bylo potřeba surovinu změkčit v kyselém prostředí.
Nejstarší doložená studna na světě byla nalezena ve východních Čechách
Monoxyl z Mohelnice
Pro plavbu byly v pravěku využívány monoxyly – jednoduché dřevěné čluny vydlabané z jednoho kusu dřeva. Nejstarším exemplářem na našem území je keltský monoxyl z Mohelnice nacházející se ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci, který můžete vidět na fotografii. Další známe z velkomoravských lokalit.
Kostěné jehly - replika
Z kostěných předmětů každodenní potřeby se poměrně hojně nalézají kostěné jehly. Na jejich výrobu byly nejčastěji používány třísky dutých kostí domácích zvířat, vybroušené na kameni.
Kostěný hřeben - replika
Zručnost pravěkých řemeslníků dokládají kostěné a parohové hřebeny, zdobené za pomoci kružidla nebo rydla, vyskytující se od doby římské. Repliku jednoho z nich můžeme vidět na fotografii
Známy jsou také jehlice, tkací destičky, šídla a proplétáčky. Na snímku je zdobený detail repliky kostěné jehlice., která sloužila ke spínání oděvu
K volnočasovým předmětům můžeme řadit kostěné hrací kostky a píšťalky.
Na snímku můžete vidět několik různých replik seker, které nám dobře dokumentují vývoj tohoto nástroje v pravěku.
Řazeno zleva doprava:
kamenná sekerka (neolit – mladší doba kamenná)
měděná sekerka (eneolit – pozdní doba kamenná)
bronzová sekerka s tulejkou (mladší a pozdní doba bronzová)
železná sekerka s ramínky (halštat – starší doba železná)
železná sekerka (latén – Keltové)
