Motory | Fantom expozice

Bez nadsázky můžeme tvrdit, že rozšíření stabilních motorů po první světové válce znamenalo vstup průmyslové revoluce nejen na moravský venkov. Do té doby se totiž drobnější zemědělci mohli spoléhat pouze lidskou a zvířecí sílu. Práce se stabilním motorem ale nebyla jednoduchá, jak nám to názorně předvedl děda Komárek ve filmu Na samotě u lesa při řezání dřeva na pile poháněné stabilním motorem značky Slavia.

K jednotlivým typům stabilních motorů, které jsou v této expozici, si můžete níže pustit audionahrávky.

Stabilní motory Lorenc
Počátky podniku, který se jako jediný v Českých zemích již před první světovou válkou začal specializovat na výrobu stabilních motorů, sahají do roku 1887, kdy Ignác Lorenz (1849-1918) založil „První kroměřížskou továrnu a slévárnu.“ Největší rozvoj podniku nastal po roce 1925. Tehdy se do Kroměříže po téměř třiceti letech z Austrálie vrátil nadaný konstruktér Jan Kvapil, který zde vyvinul nové magnetické zapalování. Narůstající poptávka mu umožnila založit společnost Pal Magneton. Plodem spolupráce obou zmiňovaných podniků byly úspěšné motory s jednodušším startováním. Společnost „ Ig. Lorenz“ vyráběla ve třicátých letech dvacátého století široké spektrum stabilních motorů s různým výkonem, které se vyvážely do řady evropských zemí a také do Jižní Ameriky. Úspěšný rozvoj firmy zbrzdila po roce 1943 vnucená válečná výroba a definitivní konec přineslo znárodnění o pět let později.

Stabilní motor Šmolík a spol.
V roce 1927 se Příbramská strojírna a slévárna ocitla na pokraji bankrotu. Představitelé města se v této kritické chvíli obrátili na Ing. Aloise Šmolíka (1893-1952), konstruktéra prvních československých letadel a dlouholetého technického ředitele Vojenské továrny na letadla Letov sídlící v Praze Letňanech s žádostí o pomoc. Smolík jim vyhověl a ujal se vedení podniku, do kterého přesunul i část letecké výroby z Prahy. Příbramský podnik se mu postupně podařilo konsolidovat a dokázal svým jménem dobře prodat nejen nové výrobky, ale i starší sortiment stabilních motorů.

Stabilní motor ROBOT Wikov
Prostějovská továrna Wichterle a Kovařík a. s., zkráceně Wikov, vznikla dva dny před Štědrým dnem roku 1918. Toto přirozené spojení dvou velkých prostějovských podniků s podobným výrobním sortimentem vytvořilo největšího producenta zemědělské techniky v Československu. V továrních halách se mimo mnoha jiných zemědělských pomocníků vyráběly i ve své době populární stabilní motory ROBOT.

Stabilní motor L. Benz a spol.
Firma Ladislav Benz a spol. v Třebíči patřila mezi úspěšné inovátory stabilních motorů. Například při výstavě v Brně v roce 1925 získal jejich stabilní motor hlavní cenu za vynikající spolehlivost, precizní konstrukci a vysoký výkon. Postupně s motory uspěli i na řadě jiných míst, ale kvůli škodám, které podniku působila obchodní špionáž ze strany konkurence, nakonec přestali své novinky prezentovat na veřejných soutěžích. Rok 1930 přinesl rekordní prodej motorů a v továrních halách tehdy montovali i více než deset motorů denně. Velká hospodářská krize a rozvoj elektrifikace donutily podnik k postupnému přechodu na výrobu mlátiček, a tak v roce 1938 poklesla roční produkce stabilních motorů na pouhých 28 kusů.

Stabilní motory Slávia
V osmdesátých letech 19. století vznikla strojnická dílna bratří Paříků v Napajedlích. Zpočátku se zaměřovali na opravy zemědělských strojů a další činnosti. V roce 1902 začali bratři Jaroslav a Oldřich Paříkovi pro svou firmu užívat vlastenecké jméno Slávia. Od roku 1906 se zde vyráběly stabilní motory. Největšího rozkvětu se ale jejich společnost dočkala po vzniku Československa. Na periferii města Napajedel postupně vybudovali novou továrnu, jejíž nejstarší část tvořila slévárna a po ní v areálu vyrůstala řada dalších, většinou výrobních hal. Do začátku druhé světové války tam bylo vyrobeno na 25000 motorů a řada dalších zemědělských strojů, z nichž nemalá část byla určena pro zahraniční zákazníky.

Stabilní motor TEMPO K a R Ježek, Blansko
Již roce 1846 v Blansku sídlila zámečnická dílna Karla Ježka. Jeho starší syn Karel (1951-1919), inspirován světovou výstavou ve Vídni (1873), přišel s nápadem začít vyrábět zemědělské stroje, který plně realizoval po převzetí rodinné živnosti. Pozvolný růst podniku byl završen návratem jeho mladšího bratra Ing. Richarda Ježka (1860-1948) z dlouhodobého studijního, vojenského a pracovního pobytu ve Vídni, u rakouského námořnictva v Budapešti a Londýně. Počátkem roku 1889 spolu již zmiňovaní bratři Ježkové založili velmi úspěšnou společnost K a R Ježek. Novou továrnu na nové adrese, která měla podstatně blíže k železnici, ale začali budovat již dříve. Jejich podnikání nejen v produkci stabilních motorů bylo stále úspěšnější a brzy jim Morava začala být malá, a tak si začátkem dvacátého století vybudovali filiálku ve Slovinském Mariboru, která jim usnadňovala expanzi na Balkán, ale i do zámoří. Po úspěšných letech v době první republiky se samostatná historie tohoto skvělého podniku uzavřela v roce 1946 dekretem o znárodnění.
Na fotografii bývalá Ježkova továrna v Blansku.

Stabilní motor Sendling
Továrnu specializující se od svých počátků na výrobu stabilních motorů založil v Mnichově v roce 1899 Otto Vollnhals. Jednalo se o poměrně úspěšnou společnost, která patřila mezi první výrobce stabilních motorů v Bavorsku. V době první světové války zde začali vyvíjet zemědělské traktory a krátce po válce v tomto směru navázali spolupráci se společností Daimler-Benz. Plodem této spolupráce byl traktor Benz-Sendling. Firma Sendling definitivně zanikla v roce 1965.