Židé v ČR
Kdy se Židé poprvé dostali na naše území? Odpovědět na tuto otázku není snadné. Předpokládá se, že patrně už v době římské se Židé dostávali přes hranici římské říše, tzv. limes romanus, a obchodovali tu s Kelty, Germány a později i se Slovany.
Pozice Židů v české společnosti byla v průběhu dějin vždy komplikovaná a obnášela řadu omezení a častokrát i perzekuci, vyhánění nebo pogromů. Ačkoli Židé platili panovníkovi za ochranu značné částky, přesto žili na okraji společnosti. Zákony neumožňovaly židům provozovat většinu běžných profesí a jako dominantní zdroj obživy jim byl vnucen peněžní obchod. To bylo příčinou nikdy nekončících sporů a konfliktů s křesťanskou většinou, která viděla Židy jako lichváře.
Nelehké postavení se střídavě zlepšovalo a zhoršovalo až do poloviny 19. století, kdy konečně nastala doba rovných možností pro všechny nadané, podnikavé a schopné Židy, kteří se toho přirozeně snažili využít. Odvěký důraz na vzdělání a tisíciletá zkušenost útlaku naučila Židy vzájemné soudržnosti, pomoci potřebným a podpoře nadaných jedinců.
Úspěch, kterého dosáhli, jim ale vedle uznání přinesl i závist a novou vlnu antisemitismu, tentokrát zdokonaleného, systematického a rafinovaně šířeného. Konec novodobého úspěšného období židovských dějin v českých zemích má jméno holocaust. Po něm začala poválečná historie těch, kteří přežili. Doba fungování pouze několika židovských obcí. Život poznamenaný s ničím nesrovnatelnou historickou zkušeností.
Mezi boskovické Židy, kteří dosáhli úspěchu a věhlasu ve 20. století, patří např. literát Hermann Ungar, malířka Anna Tichová, sociolog Bruno Zwicker, teolog Erich Rohan a další.
Hranice římské říše, tzv. limes romanus, se prakticky dotýkal i našeho území.
Středověké vyobrazení lichváře
Velká Löw-Beerova vila v nedaleké Svitávce je jedním z lokálních dokladů rozmachu jedné židovské rodiny. Jejich další vilu najdeme v Brně a ještě jednu menší opět ve Svitávce.
Ačkoli Židé žili na území českých zemí, používali častěji němčinu než češtinu. Důvodem k tomu byla zejména úřední nařízení, která je již od konce 18. století do této pozice tlačila.
Rabinowitsch, I. L. - Lehrbuch. (slovník hebrejský, německý)
Židovské obce v nejbližším okolí
- První možné židovské osídlení – kolem r. 1300
- Vznik židovské obce - 15. stol.
- Maximální možná počet židovských rodin od 18. do poloviny 19. století –326
- 1848 – Židé tvoří asi 38 % obyvatel Boskovic
- 1851–1885 – sídlo moravského zemského rabína
- Osud po 2. světové válce: židovská obec obnovena, ale později pro úbytek věřících připojena k Brnu
- Středisko talmudského bádání
- Slavní rodáci – oftalmolog Abraham Albert Ticho, prozaik a dramatik Hermann Ungar
- První Židé: 2. polovina 17. století
- 1708 – přesídleni Židé z Lysic, počátek náboženské obce
- Maximální možná počet židovských rodin od 18. do poloviny 19. století – 56
- Konec 18. století – Židé tvoří cca. polovinu obyvatel města
- 1. polovina 19. století – ješiva
- Do roku 1919 – sídlo rabína
- Po roce 1925 – připojení židovské obci v Brně
- Synagoga, rabínský dům a budova náboženské školy
- První židovské osídlení – 12. století
- Po roce 1345 – příchod uprchlíků z Německa
- 1454 – Židé z Brna vypovězeni
- 18. století – vznik nové židovské obce s modlitebnou
- 18. – počátek 19. století – hebrejská tiskárna
- Polovina 19. století – ustanovení židovské náboženské obce
- Od roku 1885 – sídlo moravského zemského rabína
- V době největšího rozkvětu tvořili Židé 6 % populace Brna
- Za nacistické okupace zahynulo 8400 osob
- Po druhé světové válce – židovská náboženská obec obnovena
- Mnoho významných rodáků: filozof a filolog Theodor Gomperz, spisovatelé a dramatici Philipp Langmann, Antoinette von Kahler, houslový virtuos Heinrich Wilhelm Ernst, muzikolog Paul Stefan, výtvarnice Anna Ticho, grafik a malíř terezínského ghetta Otto Ungar, sochař Samuel Friedrich Beer, herec Hugo Haas
- Synagoga, Polský templ, hřbitov
- První židovská rodina – 1. polovina 14. století
- 16. –18. století – žádné doklady o přítomnosti Židů
- 1890 – 5 % obyvatel města židovského vyznání
- Po roce 1860 – ustanoven náboženský spolek
- 1891 – náboženský spolek přeměněn na židovskou náboženskou obec
- Po druhé světové válce – zánik židovské náboženské obce
- Synagoga a hřbitov
- První zmínka o židovském osídlení – 1445
- 2. polovina 15. století – příchod Židů po vypovězení z Olomouce
- 17. století – příchod Židů z Polska a z Vídně
- 1804 – cca. ¼ obyvatel Prostějova je židovská
- Po roce 1945 židovská náboženská obec obnovena
- Středisko vzdělanosti
- Hebrejská tiskárna
- Místní Židé u zrodu prostějovského textilního průmyslu
- Významní rodáci – zakladatel fenomenologie Edmund Husserl, architekt Max Fleischer, hudební skladatel Ignatz Brüll, dramatik Max Zweig
- Synagogy, modlitebna, hřbitov
- První doložené židovské osídlení – 1. čtvrtina 15. století
- Od 16. století – židovská náboženská obec
- 1848 – 32 % obyvatel Jevíčka je židovská
- Po druhé světové válce – židovská náboženská obec nebyla obnovena
- Slavný rodák - hud. skladatel Richard Fall
- Synagoga, hřbitov
Ozdobná amfóra je jedním z výrobků kovozpracující židovské firmy z Boskovic. je vyrobena z lité a leštěné mosazi. Vyrobena byla na počátku 20. století.
